Kožní ústrojí

Kůže (lat. cutis, derma) je největší plošný orgán lidského těla. Plocha kůže je asi 1,5 - 1,8 m² a má hmotnost přibližně 4,5 kg. Kůže se skládá ze tří vrstev: z povrchové pokožky (lat. epidermis), škáry (lat. dermis) a podkožního vaziva (lat. subdermis). 

Pokožka (epidermis) se skládá z několika vrstev plochých buněk, které na povrchu odimírají, rohovatí a olupují se. Zvláštní vazivové buňky hlubších vrstev pokožky obsahují zrna tmavohnědé barvy - kožního pigmentu, melaninu. Barva kůže závisí na množství tohoto pigmentu, hloubce jeho uložení a na prokrvení kůže. Kožní barvivo pohlcuje ultrafialové záření, které by poškodilo citlivé buňky hlubších vrstev.

Škára (corium) vazivová vrstva kůže, skládá se z vazivových buněk a elastických vláken. Elastická vlákna zajišťují pružnost, pevnost a štěpitelnost kůže. Ve škáře jsou uloženy dva typy kožních žláz: mléčné žlázy, potní žlázy.

Podkožní vazivo (subcutis) je tvořeno sítí kolagenních a elastických vláken. Tuková tkáň, která má schopnost ukládat v buňkách velké množství tukových kapének. 

Vlasy (capily), chlupy (pili) vznikají z vlasových váčků uložených ve škáře. Vlas se skládá z vnitřní dřeně a ze zrohovatělých buněk kůry. Na povrch vlasu je vylučován kožní maz. Barva vlasů a chlupů je podmíněna množstvím a druhem pigmentu, který je uložen ve zrohovatělých buňkách vlasové kůry.

Nehet (unguis) je zrohovatělá destičkana konečných článcích prstů ruky a nohy. Nehty poskytují ochranu koncových článků nehtů.

Co to je daktyloskopie?

Vyšetření, jejímž zakladatelem je J. E. Purkyně. V kriminalistice slouží k identifikaci osob podle otisků prstů. V genetice se toto využívá při určování otcovství. 

Ochlupení dětského těla

Ojevuje se těsně před narozením. Tělo plodu je mezi 4. a 8. měsícem téměr souvisle pokryto jemnámi chloupky. Na konci těhotenství vypadávají do plodové vody.

Vlasy novorozence

Jsou jemné, tenké, nestejně dlouhé. Tyto první vlasy postupně vypadávají a jsou nahrazovány dalšími vlasy. Řasy jsou nejsilnější chlupy dětského věku.