Tkáně

 

Tkáně jsou soubory buněk, které mají stejný tvar a jednu hlavní funkci. Vývoj tkání je nerozlučně spojen s vývojem mnohobuněčných organismů. Nejjednoduší organismy - např. jednobuněčné řasy, houby, prvoci mají v jediné buňce soustředěny všechny životní funkce. Jejich rozmnožování je totožné s dělením celé buňky a žádné tkáně zde neexistují.

Tkáně mnohobuněčných organismů jsou výsledkem postupného rozlišování - specializace buněk. 

Typy tkání:

  • EPITELOVÉ TKÁNĚ (EPITELY)

Epitel je tkáň složená z buněk, které jsou přiložené těsně k sobě. Epitely nemají vůlastní cévní zásobování - jsou vyživovány prolínajícími látkami z hlouběji uložených tkání. Tvary buněk rozlišujeme na epitel plochý, cylindrický (válcový) a kubický (krychlový) epitel.

Podle počtu vrstev jsou epitely jednovrstvý a vícevrstevný.

Podle funkce, kterou epitel vykonnává, rozeznáváme:

Krycí a výstelkový epitel chrání vnější a vnitřní povrch těla a orgánů. 

Žlázový epitel je sestaven z buněk schopných přijímat látky zpracovávat je a vytvořený produkt vylučovat. Je tvořen třemi typy žláz:

 a) exkreční žlázy - vylučují odpadkové látky (moč, pot apod.)

 b) sekreční žlázy - odevzdávají své produkty (obvykle bílkovinné povahy) do orgánových dutin (např. žludeční šťávu)

 c) ikreční žlázy tvoří hormony. Nemají vlastní vývody a vylučují své produkty - hormony přímo do krevního oběhu (tzv. žlázy s vnitřním vyměšováním). 

  • POJIVOVÉ TKÁNĚ

Pojivové tkáně (vazivo, chrupavka, kost) se skládají z buněk, z beztvaré mezibuněčné hmoty a vláknité mezibuněčné hmoty.

VAZIVO

Vazivo (vazivová tkáň) tvoří vazivové buňky (např.: fibrocyty, tukové buńky aj.), kolagenní, elastické a retikulární vlákna a mezibuněčná beztvará hmota. Podle jednotlivých složek vaziva rozlišujeme: tuhé vazivo, řidké vazivo, elastické vazivo, tukové vazivo, lymfoidní vazivo.

CHRUPAVKA

Chrupavka je složená z buněk (chondrocytů), beztvaré mezibuněčné hmoty, kolagenních a elastických vláken. Chrupavky jsou bezcévní a nemají inervaci. Povrch kryje vazivový obal - perichondrium. Podle hmoty, která chrupavku tvoří rozlišujeme: hyalinní (sklovitou) chrupavku, elastickou chrupavku, vazivovou chrupavku.

KOSTNÍ TKÁŇ

Kostní tkáň je specializovaná, pevná tkáň s mineralizovanou základní hmotou. Kolagenní vlákna tvoří buď nepravidelné pletivo (trámce) nebo vrstvy - lamely. Na povrchu lamel jsou uloženy kostní buňky - osteocyty. Kostní minerály (sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku a sodíku) jsou vázány na povrch kolagenních vláken.  

  • SVALOVÁ TKÁŇ

 Základní vlastností svalové tkáně je schopnost smrštění, zkrácení. Zkrácení je vyvoláno nervovými podněty a je umožňováno přítomností jemných vláken - myofibril.

Podle stavby, inervace a funkčních vlastností rozlišujeme: hladkou svalovou tkáň, příčně pruhovanou tkáň kosterní a příčně pruhovanou srdeční tkáň

a) hladká svalová tkáň

Skládá se z podloulých, vřetenovitých buněk vzájemně spojených jemným vazivem. Hladká svalovina je inervována  tzv. autonomními (vegetativními) nervy.

b) srdeční svalovina

Tvoří střední vrstvu srdeční stěny. Je typem příčně pruhované svalové tkáně složené z buněk. Je inervována také autonomními nervy, které mohou zrychlit nebo zpomalit srdeční reakci.

c) kosterní, příčně pruhovaná svalová tkáň

Tvoří základní svalstva končetin, zádových, břišních, hrudních, krčních a žvýkacích svalů. Základní jednotkou příčně pruhované svaloviny jsou svalová vlákna, která se skládají ze svazků spojených jemným vazivem.

  •  NERVOVÁ TKÁŇ

 Fyziologickým základem činnosti nervové tkáně je schopnost přijímat, vytvářet a vést vzruchy. Základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně je neouron. Neuron se skládá z vlastního těla nervové buňky a z jeich výběžků. Výběžky jsou dvojího druhu - axony a dendrity. Povrch některých nervových výběžků je kryt myelinovou pochvou. V okolí nervových buněk a jejich výběžků jsou v centrálním nervovém systémubuňky tvořící jakési výplňové "vazivo" nervové tkáně - gliové buňky.