Krev

Krev je spojovacím orgánem mezi buňkami tkání a zenvím prostředím.

Krev má transportní funkce, které zahrnují: 

 -  roznášení dýchacích plynů, kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitýho z tkání do plic    

 -  rozvod živin vztřebaných v trávicím ústrojí ke tkáním a zplodin látkové přeměny z tkání k vylučovacím orgánům

 -  rozvod tepla do těla

 -  účsst na lákovém řízení funkcí organismu transportem hormonů, vitaminů a dalších látek

krev má specifické funkce, které zahrnují:

 -  schopnost krve udržovat stále vnitřní prostředí

 -  obranná funkce krve, zajišťující ochranu proti vniknutí cizích vysokomolekulárních látek (např. infekčních mikroorganismů) do těla

VLASTNOSTI KRVE

• Červená neprůhledná a vazká tekutina.
• Je to tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk - krvinek.
• Celkové množsví krve tvoří 1/13 hmotnosti těla.
• Nejdjůležitější význam krve je trvalé udržení vnitřního prostředí.
• Krev není v organismu rozdělena rovnoměrně. Nejvíce jí je v žilách, zejména ve svalstvu a v plicích.
• V jednom litru krve zaujímají červené krvinky u mužů 44 % objemu, u žen asi 39 % objemu.

Krevní plazma

Plazma je tekutou složkou krve. je to žlutá vazká tekutina, složená z anorganických a organických látek.

Anorganické látky

- 90% vody

- 1% soli ( chlorid sodný, uhličitanu sodného

- důležitý je obsah vápník pro stavbu kostí a zubů, pro srážení krve a přenos nervosvlalového vzruchu

- v menším množství jsou zastoupeny fosfor, železo, draslík, jód

Organické látky

- organické látky reprezentují v plazně především bílkoviny, podle chemické stavby rozdělujeme:albuminy, globuliny, fibrinogen

1) albuminy - vytvářejí se v játrech, velmi dobře váže vodu

                  - jsou dobří přenašeči enzymů, léků a kovů

2) gblobuliny - jsou produktem specializovaných buněk obranného systému organismu - lymfatické (mízní) tkáně

3) fibrinogen - vzniká jako albuminy v játrech,

- kromě bílkovin jsou organickou částí plazmy i cukry (glukóza), vitaminy, hormony, žlučová barviva, tuky 

- hladina cukru v krvi se nazývá glykemie

Krevní buňky

Červené krvinky (lat. erytrocyty)

- bezjaderné buňky obsahují v jádře červené krevní barvivo = hemoglobin, hemoglobin váže kyslík a oxid uhličitý

- tvorba červených krvinek je řízena hormonem - erytropoetinem, erytropoetin vzniká v ledvinách

- v průběhu svého života jsou postupně opotřebovávány a jsou likvidovány ve slezině

- obsahují červené krevní barvivo hemoglobin

Bílé krvinky (lat. leukocyty)

- podle tvaru jader, barvitelnosti drobných hrudek v cytoplazmě a velikosti buněk, dělíme leukocyty na granulocyty a agranulocyty 

Krevní destičky (lat. trombocyty)

- jsou malé tělíska nepravidelného tvaru

- vznikají v kostní dřeni

- vznikají odškrcováním části cytoplasmy obrovských buněk dřeně

Krevní buňky

červené krvinky

(erytrocyty)

bílé krvinky

(leukocyty)

krevní destičky

(trombocyty)

Vitamín K

Vitamín K je nepostradatelný zejména v problematice krvácivosti, jelikož snižuje riziko vnitřního krvácení, chrání organismus proti nadměrnému krvácení a díky tomu je často lékaři předepisován v před a pooperační péči.

Popis: Vitamín K je jedním z vitamínů rozpustných v tucích, to znamená že není z těla odváděn močí a v těle se hromadí. Jedná se vlastně o soubor tří derivátů naftochinonu – vitamínu K1, K2 a K3. Vitamín K1 (fylochinon) se nachází především v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) je produkovaný bakteriemi a vitamín K3 (menadion) je vyráběn synteticky.

Kde vitamín K najdeme?

Vitamín K můžeme tělu dodat spoustou potravin, především zelenými částmi rostlin listové zeleniny jako je kapusta, květák, zelí, špenát, zelené fazolky, hrách a kadeřávek nebo růžičková kapusta a brokolice. Dále se vitamín K nachází v mase, játrech, rostlinných olejích a pistáciových oříšcích.