Pohybový systém

 

OBECNÁ STAVBA KOSTI

KOST = je složitý, živý a plastický orgán. Kostní tkáń je jednou z tkání, které se na stavbě kosti podílejí.

Kost můžeme třídit podle různých hledise:.

Na základě uspořádání vláken v základní hmotě rozlišujeme:

  • kost lamelózní - tvoří většinu skeletu
  • kost vláknitou - tvoří výběžky a drsnatiny

Podle tvaru kosti rozeznáváme:

  • kosti dlouhé
  • kosti krátké
  • kosti ploché
  • kosti nepravidelného tvaru

Každá kost se skládá ze tří stavebních komponent. Na povrchu je okostice, pak následuje vlastní kostní tkáň a uvnitř kostních dutin je kostní dřeň.

 
Okostice (periosteum)

Je většinou silný, tihý, vazivový list, který pokrývá celou kost s vyjimkou kloubních konců, které jsou povlečeny sklovitou kloubní chrupavkou. Okostice je bohatě prokrvená a obsahuje četné cítivé (senzitivní) nervy. Nervy periostu zabezpečují vedení tzv. kostní bolesti. Nervy periostu zabezpečují  vedení tzv. kostní bolesti. Bolest při poranění kosti (např. při zlomenině) je zprostředkována poškozeným periostem.

 

Vlastní kostní tkáň

Povrch kosti je tbořen silnou, deskovitou nabo trubicovitou kompaktou1. Uvnitř, prevším v kloubních koncích je houbovitá kostní tkáň - spongióza2. 

1 kostní plášť

2  trámčina, tkáň houbovitého vzhledu, vyplňující kostní trámce (hlavice) a povrch dřeňové dutiny 

 

Kostní dřeň (lat. medulla ossium)

Dřeň vyplňuje dřeňové dutiny uvnitř dlouhých kostí, je složená z jemných sítí vazivových buněk  a bohatě větvených cévních pletení. V mládí je v kostech zastoupena především červená kostní dřeň, která je krvetvorným orgánem. Červená dřeň je postupně nahrazována tukovou tkání  a mění se ve žlutou kostní dřeň. V dospělosti je krvetvorba omezena již jen na dřeň ve spongióze krátkých a plochých kostí..

 

Osifikace kostí

Kost vzniká na podkladě vazivového nebo chrupavčitého modelu. Postup, kterým kosti vznikají říkáme osifikace.

 

 

PÁTEŘ A KOSTRA HRUDNÍKU 

 

Páteř (lat. columna vertebralis)

Tvoří osu vzpřímeného těla, skládá se z 33 - 34 obratlů: 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 4 - 5 kostrčních. Na páteř se připevňuje pletenec horních a dolních končetin a na které začínají svaly trupu.

 

Obratle  (lat. vertebrae)  

Jsoukrátké kosti nepravidelného tvaru s výběžky. Rozeznáváme sedm krčních obratlů (vertebrae cervicales, C1 - C7); dvanáct hrudních obratlů (vertebrae thoracicae, Th1-Th12); pět bederních obratlů (vertebrae lumbales, L1- L5); pět křížových obratlů srůstajících v jednu křížovou kost (os sacrum); čtyři až pět kostřních obratlů spojených v kostrční kost (os coccygis). Obratle mají jednotnou stavební úpravu. Základ  obratle tvoří tělo, ze kterého vybíhá oblouk s výběžky. Oblouk s těllem uzavírá obratlový ovtvor. Sloupce obratlů utvářejí kostěný páteřní kanál, ve kterém leží mícha.

Nocič (lat. atlas) a čepovec (lat. axis)

Nosič (atlas) má prstenčitý tvar.Nemá vlastní tělo a celý obratel tvoří dva kostěné oblouky s mohutnějšími bočními partiemi. Na horní ploše nosiče jsou ledvinkovité plošky pro spojení s týlní kostí. Na předním oblouku je malá okrouhlá kkoubní plocha pro zub čepovce.